Hrubý Michal
Prostředky atletiky a jejich využití v obsahu sportovního tréninku karatistů v České republice

Klíčová slova: karate, atletika, kondiční příprava.

Autor se v příspěvku zaobírá monitorováním využití atletiky a prvků atletické přípravy v jednotlivých obdobích tréninkového programu ve sportovních oddílech karate v České republice a u reprezentantů.

Problém
Karate patří mezi řadu japonských bojových umění, které prošly dlouhým vývojem k současnému stavu a podobě. V současné době karate představuje velice dynamicky se rozvíjející sportovní disciplínu, která v sobě stále nese znaky a prvky starobylého bojového umění, které je ovlivněno jednotlivými styly a školami a tím pádem v sobě nese v předváděných technikách a prvcích právě charakteristiky těchto stylů. V karate se nepoužívá žádná zbraň, ale na místo toho karatista rozvíjí a zdokonaluje používání přirozených zbraní svého těla – rukou, nohou, loktů. Původní termín pro označení karate: „karate – dó“ , můžeme přeložit jako způsob boje prázdnou rukou, teda beze zbraně. (Šebej, 1985).

Karate se pěstuje ze tří hlavních důvodu : jako sebeobrana, jako sport a jako cesta k mentálnímu a fyzickému zdokonalení. Každý ze vzpomenutých aspektů v sobě nese a zahrnuje rozličné ponětí tohoto bojového umění. Ve velké části světa je karate vyučované pro jeho původní sebeobranný význam v soukromých školách, klubech, ale i v ozbrojených složkách. Karate jsi na celém světě získalo nesmírnou popularitu i díky své sportovní stránce a atraktivitě. Cvičení karate umožňuje koncentrovat velkou sílu do úderu rukou, nebo kopu a proto může být velice nebezpečné až smrtelné. To je dané jeho postupným vývojem od nejstarších časů, kdy lidi nemohli používat zbraně na svoji obranu. Obrovskou výhodou karate je mimo jiné to, že může být nacvičované individuálně téměř stejně úspěšně jako v kolektivu.

Přijetím pravidel se stalo karate sportovní disciplínou a zařadilo se mezi ostatní sporty, což určitě napomohlo značně k rozšíření a zpopularizování karate u laické veřejnosti. Sportovní karate se v tradiční formě cvičí bez fyzického kontaktu při úderech a kopech, zatím co kryty se vykonávají s kontaktem. Toto pravidlo není univerzální, protože v karate existuje mnoho systémů a škol, v kterých se tréninkový, vyučovací proces liší. Tradiční přístup k tréninku je v našich podmínkách nepřijatelný, protože je charakteristický velkou strohostí, nedostatečným vysvětlováním jednotlivých principů a v některých případech i fyzickou inzultací za nesprávné cvičení. V současné době je ve světě typický moderní přístup s dodržováním všech didaktických zásad a dostatečným vysvětlováním tak, jak to známe z moderní pedagogiky. (Kopinič – Klementis, 2002).

V současné době jde především o to u sledovaných reprezentantů, ale i v samotných oddílech o co nejvyšší rozvoj specifických ale i nespecifických pohybových schopností. Námi sledovaná skupina reprezentantů ale i samotný počet dotazovaných trenérů v jednotlivých oddílech zabývající se především souborným cvičením kata musí splňovat následující kritéria na které se zaměřují rozhodčí a v kterých by jim měla býti nápomocná právě i atletika a její jednotlivá specifických cvičení. Jde o:
1) Vykonání reálného významu cvičení kata
2) Znalost technik používaných v kata (Bunkai)
3) Správné časování, rytmus, rychlost, stabilitu a ohnisko sílu (Kime)
4) Správné dýchání, tak aby bylo dosažené Kime
5) Správný stupeň pozornosti a koncentrace
6) Správné postoje se správným napětím noh, přičemž jsou chodidla celou plochou na podložce
7) Správné napětí břišního svalstva (Hara), bez zdvihání během přemísťování
8) Správná forma stylu, který je demonstrovaný
9) Výkon je třeba hodnotit i s ohledem na jiné momenty, které hovoří v jeho prospěch (Pravidla karate,2001).

Cíl Cílem našeho výzkumu je zjistit a analyzovat stav využívání atletiky resp. jednotlivých atletických cvičení ve sportovních oddílech karate v České republice, ale i u samotných reprezentantů v karate kata se zaměřením na přípravné období.

Úkoly práce
1. Vybrat a oslovit trenéry (oddíly) karate zabývajících se aktivní sportovní činností.
2. Zjistit stav uplatnění atletiky a prvků v obsahu jejich tréninkových programů.
3. Určení případných rozdílů ve využívání atletiky u výkonnostních karatistů a u reprezentantů v karate v České republice.

Metodika výzkumu
Výzkumný soubor tvořilo 15 oddílů zaměřených na sportovní karate resp. soutěžní činnost. Tyto jsou členy Českého svazu karate a Českého svazu karate Goju-ryu. Jednotlivé oddíly se pravidelně zúčastňují národních pohárů České republice a mají cvičence na nejvyšší národní úrovni. Dalším souborem bylo 5 reprezentantů v karate ve sportovní disciplíně karate kata. Dotazovaní reprezentanti jsou členy státní reprezentace více jako dva roky. Období ve kterém jsme sledovaly využití atletiky bylo v kalendářním roku 2003 a 2004 a zaměřili jsme se na kondiční přípravu resp. přípravné období, které směřovalo k jednotlivým tréninkovým plánům tohoto období. Jednotlivé otázky byly směřovány na trenéry jednotlivých oddílů a potažmo na samotné reprezentanty. Tito jsou členy užšího výběru státní reprezentace v karate kata v juniorské a seniorské kategorii.

Samotné informace jsme od jednotlivých trenérů získávaly formou rozhovoru s použitím otevřených i uzavřených otázek. Jednotlivé rozhovory byly vedeny i pomocí internetu. Jednotlivé otázky byly směřované k využití atletiky a atletických cviků v samotné přípravě karatisty. Informace o využívání atletiky u reprezentantů byly získávány přímo od jednotlivých vrcholových závodníků stejnou formou.

Výsledky výzkumu a diskuse
Na základě získaných údajů jsme dospěly k následujícím výsledkům. Jak jsme již předeslaly jednotlivé otázky byly směřované k přípravě v období přechodném teda období po ukončení soutěžní sezóny přes období většinou individuální přípravy v měsících letních prázdnin až po etapu přípravného období v měsíci září kdy se začíná specializovaná příprava karate. V tabulkách jsou rozdělené období v přípravě karatistů i obdobích hlavním a přechodném. Celková doba trvání tzv. všeobecné přípravy „letní“ teda trvala ve většině dotazovaných oddílech i u samotných reprezentantu 6 týdnů. Zjištěným faktem byla skutečnost, že většina závodníků si „vybírá“ dny volna, které chybí právě do celkového počtu dní v kondičním období. V tomto časovém úseku se 12 z 15 dotazovaných oddílů věnovala kondiční přípravě většinou však se závodníky a vyspělými cvičenci. Oslovení reprezentanti měli situaci poněkud jinou. V úvodu července absolvovali akademické mistrovství světa, což pozměnilo etapy jejich kondiční přípravy povětšinou absolvované právě v letních měsících. Z celkového počtu pěti sledovaných reprezentantů se vzpomínaného akademického mistrovství světa zúčastnili dvě závodnice.

Jednotlivé otázky jsme rozepsaly a uvedly v tabulce jedna a v tabulce dvě. Zde jsou taktéž uvedeny i jednotlivé odpovědi o využití jednotlivých atletických cvičení.

Tabulka 1 Využití atletických prostředků a přípravě karatistů
Hruby Michal
Vysvětlivky:
   A – odpověď „ANO“ resp. využívají
   N – odpověď „NE“ resp. nevyužívají

Jak z uvedených údajů vyplívá atletika se stala součástí kondiční přípravy v přípravném období i v karate. Konec konců v současné době musí výkonnostní karatista a pochopitelně i vrcholový disponovat kvalitní atletickou přípravou, aby mohl uspět na soutěžích nejvyššího hodnocení jako je ME popř. MS.

Námi zjištěné výsledky jsou kladné. Alarmující by bylo kdyby trenéři absolutně zavrhovali v kondiční přípravě karatisty i přípravu atletickou jako prostředek k dosažení rozvoje jednotlivých specifických i nespecifických pohybových schopností. Ve většině případů je využíváno běhu v přírodě. Toto je i důsledek tradičních letních soustředění, které jsou v drtivé většině případů využívány právě k letní kondiční přípravě. Obsahem těchto soustředění, ale i systematické letní přípravy jsou pochopitelně cviky, které využívávají speciálních atletických cvičení jakou jsou: skoky, odrazy, starty (padavé starty), hody a vrhy. U všech dotazovaných trenérů bylo těchto cviků využíváno v plné míře. Opět bylo potěšující, že trenéři karate znají jednotlivou problematiku atletiky a jejich cvičení a dokáží je využít v praxi. Vzhledem k tomu, že sledované skupiny oddílů karate byly se specializací souborného cvičení kata bylo využíváno ve 100% i sprintů. Jednotlivé sprinterské cviky byly modifikovány o sprinty do kopce (odrazy v postojích karate), z kopce (zastavení a zaseknutí pohybu ve cvičení karate kata), ale taktéž byly využívány sprinty se závažím a odporem.

Posledním ale jistě né významem byl dotaz na běhy na dlouhé tratě (fártlek). Tyto atletické cvičení na rozvoj vytrvalostních schopností jsou náplní každého tréninkového plánu a potažmo soustředění. Odpovědi teda zněly „ano“, jen ve dvou případech zněla odpověď „ne“. Zde bylo hojněji využíváno sprintů, což bylo odůvodněno větším opodstatněním využitelnosti v dané sportovní disciplíně.

Tabulka 2 Využití atletických prostředků u reprezentantů karate kata
Hruby Michal
Vysvětlivky:
   A – odpověď „ANO“ resp. využívají
   N – odpověď „NE“ resp. nevyužívají

Zjistili jsme, že reprezentanti v karate v České republice mají celkem hluboké znalosti v problematice atletiky a využívání jednotlivých atletických cvičení. Dvě reprezentantky P.N. a Z.K. jsou dokonce členky atletických klubů a zúčastňují se i soutěží v disciplínách sprinterských a to úspěšně. Jejich znalosti problematiky a samotného využívání atletických cvičení v přípravě karatisty byly proto velmi výrazné. Další reprezentant je studentem tělesné výchovy což svým způsobem rovněž zajišťovalo určitou úroveň ve znalostech, využitelnosti a potřebnosti atletiky v přípravě karatisty.

Tabulka dvě nám velmi zřetelně ukazuje, že atletika je v přípravném období hlavní náplní jednotlivých tréninkových jednotek reprezentantů a bylo tomu teda i tak v sezóně 2003 až 2004. Jednotlivý dotazovaní reprezentanti se pochopitelně věnovaly přípravě ve vyšší míře než tom,u bylo u oddílových kolegů. A vysoký pokles využitelnosti atletiky v hlavním období a období přechodném naznačuje velmi vysokou zátěž způsobenou soutěžní činností.

Závěr
Cílem práce bylo analyzovat skutečný stav využívání atletiky v jednotlivých oddílech sportovního karate, ale i u samotných reprezentantů v soutěžní disciplíně karate kata. Závěrem teda můžeme konstatovat, že atletika má své místo jak v období hlavním, ale především v přechodném období resp. kondiční přípravě. Znalost jednotlivých atletických cvičení je taktéž na vysoké úrovni což zpětně souvisí s jejich používáním. Velice překvapivé bylo zjištění, že samotná atletika je tak populární u reprezentantů, že dvě členky národního týmu jsou dokonce aktivní závodnice v atletice.

Literatura
1. BAĎURA, P.: Pravidlá rozhodovania karate. Bratislava : Slovemský zväz karate, 2001.
2. KOPINIČ, V. – KLEMENTIS, L.: Goju ryu kata 1. Bratislava : Press, 2002.
3. ŠEBEJ, F.: Karate. Bratislava : Šport, 1990.

THE MEANS OF ATHLETICS AND THEIR UTILIZATION IN SPORTS TRAINING OF KARATEISTS IN CZECH REPUBLIC
The author deals in this article how to use athletic exercises in summer preparation of fifteen Czech republic karate clubs and also in the representatives in the sporting discipline karate kata.

 Stiahnuť vo
 HRUBÝ, M. 2004. Prostředky atletiky a jejich využití v obsahu sportovního tréninku karatistů v České republice. In: Atletika 2004 (Elektronický zborník z medzinárodnej konferencie). BB : FHV UMB, 2004, s. 82 - 87. ISBN 80-8083-007-X